Mám tři dny nové auto od firmy LR Health & Beauty. Díky za fantastickou reportáž Markétě a Petru Kopčilovým, kteří to všechno zaznamenávali, protože já jsem byla tak trochu mimo.
Tedy měla jsem nové auto. Tedy… mám ho pořád, ale musí do servisu. Včera jsem bourala. Nic velkého, jak se lidově říká „jsou to jen plechy“, ale zkušenost sama o sobě je ohromná. O celém tom božském načasování a okolnostech ani nemluvě.
Celý den jsem z toho byla fakt špatná. Pořád jsem přemítala, proč se mi to stalo a co je za tím za poselství. Třeba jsem ho náležitě nepřijala. Třeba se stydím před sousedy. Třeba jsou ve mně stále stará rodová přesvědčení, která říkají, že si nezasloužím nic, co si do krve nevydřu. Myslím, že dílem je pravda všechno.
A dnes ráno to přišlo! S hrůzou jsem si uvědomila, že se najednou někam ztratila ta ohromná radost a hrdost na to, co jsem dokázala. Totálně to překryl zmar, pocity selhání, provinilosti a studu. A něco ve mně řeklo: Tak to tedy ne! Já si to vzít nenechám!
Moje největší a zásadní prozření, které si odnáším z této nesmírně cenné zkušenosti, je uvědomění si niterného vzorce uvažování, který mi v takových situacích automaticky naskočí:
„Kdykoliv se mi děje něco „špatného“, okamžitě zapomenu na to, co dobrého tomu předcházelo.“
Takže ještě jednou a hlasitěji:
Halelujááááá!
Mám nové fantastické LR auto!
Jsem týmová manažerka (a brzy něco víc)!
To že budu následujících 10 dní zase jezdit svým původním autem nic nemění na úspěších, kterých jsem dosáhla.
A vám radím, dělejte to stejně.
Kdykoliv přijde nějaký „fuckup“, nedovolte, aby překryl všechno to, čeho jste doposud dosáhli.
Nedovolte ztratit kontakt s tím, jak moc dobří a jedineční jste.
Nenechte si vzít své úspěchy, kterých dosahujete každý den.