Práce z domu? Home office i homeworking.

Práce z domu? Home office i homeworking.

Slova jako home office nebo homeworking, jsou čím dál více populární. Home office je taková činnost, kdy si můžete určitou část vaší práce přenést domů. Přitom se můžete krátce věnovat i jiným činnostem a nikdo vám nedá “přes prsty”. Ovšem stále máte status zaměstnance a práce z domu je pouze epizodní roličkou v nekonečném seriálu jménem Zaměstnání až do důchodu. Homeworking je už ovšem jiný level. Ve vybraných profesích můžete pracovat přímo z domu a do firmy docházet výjímečně nebo vůbec. Firmě to následně šetří náklady, čas i nervy. Ale… není to pro každého! Třeba takový horník toho v paneláku asi moc nevytěží, stejně tak řidič MHD může maximálně řídit na trenažeru na Playstation. Ale pak je tu spousta profesí, kdy to jde!

Jaderný reaktor v obýváku?

Psychologicky vzato, pracujete v dobře známém prostředí, které jste si sami vytvořili a něčím vám vyhovuje. Jíte kdy chcete, chodíte na toaletu kdy chcete, když vám volá rodina, můžete mluvit a nemusíte se vymlouvat, že vám volá učitelka vašeho problematického děcka. Tento týden už po desáté. Když potřebujete, dáte si pauzu a děláte jinou činnost. Klidně i privátní, protože víte, že máte v rukách čas, který plně ovládáte a fokus je na cíl – na hotovou věc.

Bohužel problém nastává v okamžiku, kdy například nemáte kvalitní připojení na internet, které by vám jinak firma poskytla. Nebo určité technologie a techniku, která je drahá, rozměrná, případně nebezpečná a utajená – tu si domů také vzít jen tak nemůžete. Těch “proti” si jistě každá profese dokáže představit více než dost.

To slovo je svoboda

Na toto téma bylo napsáno teoreticky už mnoho článků. Prakticky si řekněme, že to není pro každého, protože co je pro jednoho svobodou a výzvou, je pro druhého past, strašák a v rámci sociálního rozměru i “izolátor”. Připravili jsme pro vás sérii rozhovorů na toto téma s lidmi, kteří si dokázali s tímto poradit po svém. Všichni dostali stejnou sérii otázek a o to zajímavější odpovědi vám nyní můžeme poskytnout. Co je “zajímavé”, že i když to neřekli všichni napřímo, mezi řádky budete číst, že největší důvod pro tento druh práce je slovo svoboda

Na otázky odpovídaly: Bohumila Ďurišová, Ing. Zuzana Virglerová, Ph.D., Michaela Miklicová, Ing. Hana Vágnerová, Adéla Smolíková.

 

Co tě přivedlo na “práci z domu”?

Bohumila Ďurišová: Někdy v roce 2007 nebo 2008, po 5 letech práce v korporátech, jsem si začala uvědomovat, že práce od – do není pro mě, že potřebuji svobodu, možnost výběru kdy a s kým budu pracovat. Uvažovala jsem o podnikání, ale nabírala jsem odvahu ještě několik dalších let. Doufala jsem, že “to” za mě vyřeší odchod na mateřskou. Osud to však zařídil přesně naopak – na podzim 2011 už jsem to nevydržela a dala výpověď. Brzy jsem zjistila, že nás bude o jednoho více. Nikdy jsem nechtěla dělat kompromisy mezi rodinou a prací. Děsilo mě, že bude syn nemocný a já ho nechám doma samotného s někým na hlídaní nebo ho budu ve stresu vozit ráno do školky, vyzvedávat ho ve stresu mezi posledními. Věděla jsem, že mám možnost žít jinak – a využila jsem ji pro sebe a moji rodinu.

Zuzana Virglerová: Nepatřím k lidem, kteří by měli někdy úvazek na 8h práce v kanceláři. Tohle mě popravdě dost děsí. Vždycky jsem si práci řídila sama, i když jsem nad sebou měla nadřízeného. Takže prvním důvodem práce z domu je touha po samostatnosti a nezávislosti. Za poslední dva roky ale moje práce úplně změnila charakter a pracuji z domu dokonce z jiného státu. Důvodem je touha žít mimo ČR, být absolutně nezávislá místně a dělat to, co umím, po svém.

Michaela Miklicová: Na práci z domu mě přivedlo vidina přivýdělku na mateřské, poznávání nových lidí a ten pocit že se snažím do rozpočtu přinést nějakou další korunu.

Hanka Vágnerová: Na práci z domu mne přivedlo mateřství, chtěla jsem se a chci se stále realizovat a hlavně nevypadnout z pracovního tempa.

Adéla Smolíková: Na práci z domu mě přivedlo to, že chci být více času s rodinou a můžu pracovat prostřednictvím internetu kdekoliv. Vím jaké to je podnikat a platit každý měsíc nájem a další výdaje.

 

Jakou formou aktuálně pracuješ “z domu” a jaké technické a technologické vychytávky pro to používáš?

Bohumila Ďurišová: Pracuji jako profesionální virtuální asistent, mám svůj malý virtuální tým, specializujeme se zejména na sociální sítě (Facebook, Instagram), ghostwriting, překlady, rešerše a monitoring médií. S ohledem na druh práce, které se primárně věnuji, žádné zvláštní vychytávky nepotřebuji. Spolehlivý notebook, stolní počítač s velkým monitorem, chytrý telefon jsou pro mě plně dostačující. Ze SW používáme hodně Google Disc na sdílení podkladů a dokumentů, kvůli klientům také MS Cloud, dále klasika – Skype, Google Hangout. Mohu říci, že jsme hodně “Google-based company.” 😀

Zuzana Virglerová: V dnešní době, kdy je běžně dostupný internet a dokonce v rámci EU i cenově dostupné volání, neexistují podle mého názoru pro práci z domu překážky (dokonce ani pro práci ze zahraničí). Běžně využívám připojení VPN, kterým se dostanu do pracovní sítě. S kolegy využíváme sdílené soubory na cloudu (například Dropbox, prostředí Googlu). Pro komunikaci využíváme Skype, Facebook, ale stále nejčastěji u nás probíhá business komunikace prostřednictvím telefonu. Často využíváme prostoru virtuální konferenční místnosti, kde se potkáme s partnery z různých míst. Podle mě se skutečný business stejně neodehrává v kanceláři.

Michaela Miklicová: Pracuji většinou na Facebooku, kde jsem si vytvořila skupinku, pak používám Instagram.

Hana Vágnerová: Má forma práce z domu je hlavně založena na skulinkách času, postupně jak dítě roste se skulinky času zužují. Mým velkým pomocníkem je denní diář, kde si rozplánuji svou vytyčenou skulinku času na práci, aby mne nikdo nerušil, poté mobil. Používám např. Facebook, Messenger, email, atd. a nejlépe samotné setkání.

Adéla Smolíková: Pro svou práci především používám sociální sítě, kde se chci s lidmi podělit o své zkušenosti a ukázat jakou cestou jsem se vydala v podnikáni – Facebook i Instagram používám.

 

Kolik hodin denně přibližně pracuješ? Je to dle tebe efektivně trávený čas oproti klasickému zaměstnání s pevnou pracovní dobou?

Bohumila Ďurišová: To je těžko říci. Někdy hodinu a někdy 12. Běžný den se snažím být online k dispozici od 9:00 – 16:00. Potom se věnuji rodině. Mám rutinní práce, které jsou předem naplánované a u kterých vím, kolik cca budou trvat. Při monitoringu médií se moc dopředu předpokládat nedá. Když pracujeme na kampani, času strávím prací mnoho, jiné dny ale zase třeba není nic, a tak mohu den využít jinak, například se jdu podívat po obchodech a nebo projít do přírody či si jdu zacvičit. Určitě je to efektivněji strávený čas. Mně klienti platí za reálně odvedenou práci. Ne za kafíčka, cigaretky, povídání s kolegyní, surfování na internetu, chatování apod.

Zuzana Virglerová: To je různé. Vždycky říkám, že pracuji, kdy chci, a běžně to končí tak, že chci pracovat hodně. Standardem je práce denně 6-8h, ale jsou dny, kdy pracuji 2h, a dny, kdy pracuji 14h. Ať pracuji, kolik hodin chci, vždycky je na prvním místě efektivita. Pokud bych se měla nad nějakým úkolem trápit, radši si jdu číst, nebo do fitka, nebo dělat jinou práci. Každá práce u mě musí mít správnou konstalaci hvězd. Podle mě neplatí rovnice, čím víc času nad úkolem strávím, tím je výsledek efektivnější.

Michaela Miklicová: Teď jsem pracovala jak mi to čas dovolil. Ale většinou se snažím tak 2-3 hoďky denně.

Hana Vágnerová: Denně pracuji cca 2-3 hodiny dle potřeby, převážně se jedná o konzultace a poradenství.

Adéla Smolíková: Pracuji tak dvě hodiny, ale jen čtyři dny v týdnu, neboť se jeden den věnuji své kadeřnické sféře,ale to je tři hodiny. Je to pro mě velmi důležité kolik času věnuji práci, neboť využívám volného času, kdy mám dceru ve školce. Odpoledne se pak věnuji domácnosti a rodině.

 

Co je pro tebe největší benefit takové práce a co naopak velké mínus?

Bohumila Ďurišová: Pro mě je benefitem jednoznačně svoboda. Někdy jsou dny, kdy si připadám hůř než zaměstnanec, ale stále vím, že jsem paní svého času a svých pracovních vztahů. Naučila jsem se postavit se za sebe a říkat NE. Nikdo mě nevyrušuje, mohu se více soustředit. Nemusím trávit 2 hodiny denně přesouváním se po městě ve špičce v MHD. Na druhou stranu, někdy jediná živá bytost, kterou za den potkám, je učitelka ve školce, pošťák nebo náš domovník. Někdy je efektivnější řešit věci v týmu naživo, než přes messenger a Skype. Někdy se cítím osaměle. Někdy toho mám moc najednou. Nemám ze zákona stanovenou dovolenou. Ale stále výhody převažují nad nevýhodami a neměnila bych.

Zuzana Virglerová: Největším benefitem je rozhodně volnost a flexibilita. Člověk může pracovat brzy ráno, nebo pozdě večer, bez závislosti na okolí. S tímto jde ruku v ruce i efektivita práce. Vše, co má plusy, má i mínusy. V tomto případě je největším mínusem to, že je těžké nepracovat pořád. Já osobně nerozeznávám dny v týdnu. Pracuji, když mám chuť pracovat, a bohužel někdy se to zvrhává do práce 7 dní v týdnu. Na druhou stranu člověk pracující doma musí mít velkou sebedisciplinu, aby se k práci v domácím prostředí opravdu dostal.

Michaela Miklicová: Benefit vidím to že si můžu naplánovat den tak aby to vyhovovalo mně i dcerce. Tak ji nechci obrat o čas který s ní můžu strávit. A ještě teď v takovém krásném počasí. Mínus jsem zatím žádné nenašla a nepocítila.

Hana Vágnerová: Práce z domu mi vyhovuje, přijde mi jako výborný benefit pro pracující maminku. Umím si práci zorganizovat ku prospěchu svého blízkého okolí a sobě samotné. Z poradenské činnosti mám pozitivní zpětné vazby a to mne nabíjí a hřeje u srdce. Naopak práce z domu je i tvrdá z pohledu toho, že zde si nic neodsedíte, pracujete v dobu, kdy jiní odpočívají, vzděláváte se, když jiní se baví, ale plníte si sny, kdež to jiní jen stále sní.

Adéla Smolíková: Benefitem je pro mě to, že si pracuji jak chci, kde chci a můžu si vybírat i s kým chci pracovat. Volit si to sama podle sebe.

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.