Už nechci být tragéd

Krásný den z Helou! Vám přeje Markéta Kopčilová. Určitě se každý z vás někdy setkal se situací, kdy neviděl naději ve své černé životní situaci. Tma jako by se prohlubovala a přitahovala tak další nechutné sitauce, které ještě více ukotvují mentální programy typu: já to mám  vždy nejhorší, já mám těžký život, nikdo mne nemá rád, musím dokazovat někomu že jsem dobrý, atp.

U nás v Moravských Kopanících, aniž bych chtěla být sprostá, se říká: Na posraného aj hajzle spadne. Přeloženo, funguje dominový efekt, kdy jedna nepřijemná situace vyvolává další. A takovému člověku se říká tragéd. Byli jste někdy tragédi? Já docela často. I teď někdy jsem, akorát s tím už umím pracovat.

Vemte si např. takovou situaci. Onemocníte. Přijde myšlenka, zda vás přítel bude v tomto stavu ještě chtít. A ono bum, rozchod. Ok, přijde další myšlenka, zda vás nevyhodí z práce , když vás už nemá kdo živit! Bum, výpověď. Přijde příval vzteku a vylívaní zlosti na  vašem okolí. Tzn. už ani kamarádka nezvedá telefony. Člověk zůstává sám a je ticho.

Osobně jsem velmi hlučná. Nejen tím, že téměř neslyším na jedno ucho, ale také tím, že mám  dost vysoké profesní EGO a hodně mluvím. Ale bez profese  jsem křehká, mám ráda ticho a klid. Ticho je inspirace a promlouvá. Pouze a jedině v tichu jsem se uklidnila a vždy získala návod, jak řešit vše, co mne trápí. Buď mi přišla do rukou nějaká zajímavá kniha nebo mne při pláčem vyčerpané mysli napadlo nějaké spásné řešení. Např. v rámci svého tvořivého osobního projektu s názvem Přirozená komunikace jsem si především pro  sebe vytvořila pomůcku, kterou jsem nazvala Osobní energetické účty. Tyto mi hodně pomohly k tomu, abych si dokázala zanalyzovat své potenciály v jednotlivých životních oblastech, abych našla přebytky pomocné síly a dokázala je přelévat tam, kde byl nedostatek. Je to velmi snadné. Ostatně jako vše, co přichází z ticha a nitra.  Povedlo se a od té doby čerpám z této pomůcky vždy, když se v rámci životní cesty dostávám do stavu, kdy cítím mínus v jakékoliv životní oblasti.

Slabá víra v lepší zítřek

Nedávno jsem s manželem letěla do Londýna. Měla jsem štěstí, že jsem prožila cestu, kdy jsme celou cestu letěli proti Slunci. Let nad mraky ozářenými Sluncem byl jasným potvrzením toho, že nikdy není nic tak černé jak  to vypadá. Na letišti se honily černé mraky, nad nimi nádherná modř a zářivé světlo. To Slunce tam fakt bylo!

To jen slabá víra v to, že za mrakem skutečně existuje a také vyjde vždy hřejivé Slunce, nás dostává do stavu, kdy zbytečně dlouhodo přetrvává naše nedobrá situace.

A jak to dělám dnes? Jsem na pozoru. Vím, že dle zákonů Přírody přitahuji buď špatné nebo dobré situace. Kdykoliv se cítím špatně, zastavím se. Udělám si analýzu svého Osobního energetického účtu. Najdu rezervy a to mne uklidní  a vysune do veselejšího stavu. Tím pádem dám jasné STOP dalším tragédiím, které bych přitáhla  a v tichu čekám na nápad, který přichází z nitra nebo od někoho či z knihy, a který způsobí, že pomyslné Slunce vyjde nikoliv  za rok, ale hned na druhý den. Přeji si, aby naše tragické dny trvaly jen chviličku a aby pro nás představovaly jen upozornění, že nežijeme tak, jak by si naše duše přála.

Doporučené stránky:
www.facebook.com/prirozenakomunikace.cz
www.marketakopcilova.cz
www.kopcilovi.cz