Umírání nemusí bolet

Milí čtenáři magazínu Helou.cz. Pokud čtete moje články, pak víte, že se zaměřuji především na tři roviny v oblasti podpůrné péče o nemocného. Jde o fázi akutní, fázi doléčení a fázi prevence. Nyní bych ale chtěla napsat pár slov o mé poradenské praxi v oblasti paliativní péče, tedy péče o člověka, který je nevyléčitelně nemocný, není mu pomoci, umírá. Ano, i zde je velmi důležitá role nás poradců a v rámci Helou.cz na to klademe důraz. Slovo smrt pro nás není morbidní, naopak, je to přirozená součást života.

Každý z nás jednou zemře. Kdy a jak nevíme, ale věřím, že pakliže člověk dobře po celý život pečoval o svou tělesnou i duševní rovinu, je tato fáze života příjemnější. Když jsem byla malá holka, chodila jsem s babičkou do kostela. V první řadě vždy seděla velmi stará paní. Nikdy nechyběla. Měla hrb na zádech. Bylo na ní vidět, že celý život těžce pracovala, ale její pohled byl jasný. Sledovala jsem ji dobře, protože jsme sedávali přímo za ní. Jednou se stalo to, že paní po svatém příjímání vypadla z lavice. Vynesli ji ven a když jsme šli z kostela domů, stál tam již pohřební vůz. Když si to teď uvědomím – jak krásná smrt! Zemřela v kostele, s hostií v puse, smířená. Možná, že nebyla zcela zdravá, ale byla fyzicky schopná bez pomoci chodit do kostela a současně pracovala na své duševní i duchovní rovnováze, smíření.

Ovšem, ne každý má takové štěstí. Někdo s chorobou bojuje i několik let, než zemře. Trpí bolestmi na těle i duši, cítí se na obtíž a má strach. Často jej také trápí svědomí. Zaznamenala jsem případ, kdy pán po mrtvici přestal mluvit i psát. Představte si, že nemůžete vyjádřit např. svou lítost nad něčím… zkrátka ne vždy je situace před smrtí jednoduchá.

Paliativní péče je tedy velmi důležitá a významná. A co že to je? Jedná se o zachování důstojné poslední fáze života, tišení bolesti na těle i duši.

Aniž bych si to uvědomila, zažila jsem dvě palitativní situace v rámci své poradenské praxe. Jednu z nich vám popíši. Jednalo se o pána ve velmi pozdním stádiu rakoviny plic, navíc diabetika. Zbývaly mu cca 2-3 měsíce života. Nebyl schopen nic jíst a měl veké bolesti. Po jídle trpěl průjmy a následnými opruzeninami, které se vlivem cukrovky nehojily. Tento pán měl velmi milující rodinu, která se o něj krásně starala, zpívali si, vzpomínali na mládí. Pán se zajímal o zahradu a dával rady, kdy co nasadit. Rodina mne kontaktovala s prosbou o podpůrnou výživu. Z praxe jsem věděla, že v těchto případech velmi pomáhá pití Aloe Vera Drinking Gelu v garantované kvalitě z dílny LR Health & Beauty. Dodává kompletní výživu, prokrvuje, má analgetické účinky a pociťoval větší cit v prstech. Téměř okamžitě také zapůsobil Aloe Vera Spray první pomoci na opruzeninu a drobnou proleženinu.  Pán konzumoval výhradně zmíněný gel, žádné jídlo. Velmi brzy bylo znát, že se mu zlepšila nálada, četl noviny a nebylo nutno mu píchat morfium. To mne překvapilo, stejně jako pečovatelky, které mi situaci popisovaly. Po cca měsíci a půl pán zemřel a manželka mi telefonovala, že je nesmírně vděčná za tuto podporu. Jedno z jeho posledních přání bylo štamprlátko aloe vera. Je to krásný příběh. Velmi mne to dojalo a ukázalo smysl mé práce.

Chtěla bych ještě napsat jeden osobní pocit. Jelikož se často pohybuji mezi velmi nemocnými lidmi vím, že je nutné ošetřovat také emoce. Nelitovat, ale rozradostnit, zajímat se o jeho mládí, povídat si, zazpívat. Někdo čte ze svatých knih, někdo vtipy. Pro takového člověka je často největší úlevou právě upřímná a plná pozornost člověka.

Přeji nám všem, abychom, až přijde náš čas, zemřeli bez bolesti s klidnou duší. Děkuji, že jste četli.

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.